Jedna z nejoblíbenějších činností dítě je hraní. Hra je zásadní pro rozvoj dítěte, a to jak po stránce emocionálního, fyzického, sociálního, ale také psychického vývoje dítěte. Dítě hraním poznává svět okolo sebe a také samo sebe. V prvním roce života dítě k hraní používá pět smyslů, proto je pro děti vytvořeno spousta hraček, které tyto smysly podporují.
Dítě velice rádo pozoruje své okolí, je to pro něj nové a tím se řídí u hraček, co dokáže, když stiskne tlačítko, jaké zvuky vyvozuje, kam se za hračkou může plazit, to vše dítě zajímá. Jak dítě roste, měli bychom vymýšlet hry, které jsou pro dítě složitější a nápaditější.
Díky hrám můžeme cvičit u dítěte dovednosti a vlastnosti, jako jsou například nezávislost, tvořivost, zvědavost a naučit je tak řešit problémy. Velice dobře tak můžeme pozorovat hodnoty a pocity a tím rozvíjet sociální dovednosti. Pokud se budou tyto vlastnosti rozvíjet dobře, je pak velice jednoduché začlenit dítě do společnosti jiných dětí. Pak si mohou půjčovat hračky bez toho, aby se o ně praly nebo si je nechtěly půjčit. Dobré je také dítěti vysvětlit, co znamená slovíčko „ prosím“ a „děkuji“, aby vědělo, že když něco chce, ať už je to hračka nebo něco jiného, musí říci nejdříve „ prosím a poté, kdy dostane o co prosí, musí správně poděkovat. .
Proč je dobré si s dětmi hrát
To, kterou hru pro dítě zvolíme, záleží na fázi vývoje dítěte, protože hra je pro dítě nástroj k poznávání světa. Například dítě staré 3 měsíce se učí, jak uchopit předměty, v roce se již snaží správně seřadit kostičky a jen o něco starší děti potřebují více vzrušení ve svém životě, a proto zkouší napodobovat rodiče při nějaké činnost, jako je např. vaření nebo žehlení.
Rodiče by si měli s dětmi hrát již od čtyř měsíců, jelikož takto staré děti jsou schopny jednoduché hry. Pro děti od čtyř měsíců je fascinující bouchání, házení, tlačení a další experimentování s hračkami. Starším dětem, a to mluvíme o dětech kolem jedno roku, můžeme ukazovat použití věcí, například kartáčku na zuby nebo používání hřebenu, zvýší to jejich zvědavost a jejich představivost začne kvést. Ve druhém roce života, mají děti velice rády hry, kdy vytváří něco z ničeho. Dítě si tak může hrát s krabicí od bot, jakoby to byl školní autobus s kompletním motorem, zvuky. Tím také navazuje poslední fáze, a to fáze příjímání nových rolí. Jsou to hry na lékaře, učitele nebo maminku.
Věnujte hraní dítě více času, je to pro něj zábavná činnost, mluvte na dítě během hry a pokládejte mu otázky, které rozvíjí jeho myšlení a jazykové dovednosti. Nechte dítěti vybrat činnost, kterou chce dělat a pouze kontrolujte směr jeho hry, jestliže chcete dítěti ukázat i jinou hru, kterou jste mu vymysleli, musíte počítat s tím, že dítě bude vždy „ boss“ a koordinátor hry. Konec konců je to hra. Pokud bude dítě mrzuté či nervózní, nechte ho odpočinout, proto doporučuje vývojový psycholog Marilyn Segal časově rozvrhnout dobu na hraní a odpočinek.